MesoLaVita

Od roku 1993 se snažím s plnou zodpovědností ke všemu živému, dělat naplno svoji práci. Odstrarňovat bariéry, které nás uzavírají do názorů a definitivních postojů, nenechat Vás věřit nepodloženým klišé, nebo nechat jiné rozhodovat o tom, jak se cítíte, či určovat kde je pravda.
Pochopit proces života je vždy více, než mít hotový závěr. Přivedla Vás snad někdy nějaká báchorka, nebo krásně popsaný příběh o vzniku vesmíru, posmrtném životě, nebo o fungování gravitace blíže k pravdě? Můžete čemukoli věřit nebo ne, ale přiznat si, že nevím... Těžké?
Osobní zkušenost, vlastní pozorování je to, co se počítá.
Snažím se nedovolit, aby situace kolem mě mi diktovaly jak se mám cítit. Jsem se sebou docela ráda, protože pokud ne, jsem očividně ve špatné společnosti.

Konzultace

Máte už po krk všemožných klišé
- Miluj sebe sama
- Buď sám sebou
- Odpouštěj
- Vše Přijímej
- Buď v přítomnosti
- Žij tady a teď
- ……
A všemožných zákazů, pokynů, návodů, manuálů na štěstí
- Neměj touhy
- Nemysli
- Neodsuzuj
- Neposuzuj
- Nejez, nepij, cvič …..
Ale co je za tím skryto? Co je za tím vším ? Kdo to říká, kdo to po nás chce
Samá otázka a informační chaos valící se ze všech stran.
Dal t někdo návod nebo manuál na používání toho zázraku, toho nejdokonalejšího SW a HW ve kterém přebýváme – lidského těla? Je mysl nepřítel?
Blahoslavení chudí duchem – klišé ? Pravda?
Co je pravda.
Máme nejvyvinutější nervovou soustavu ze všech stvoření světa, jsme i nejšťastnější?
Co s tím? Jak na to?
Jsem tu pro Vás

BLOG / Novinky

Začnu fakty :
Jsem jaderný fyzik, bez legrace. Takže začít fakty je asi logické.
FAKT - věci, které se kolem nás a v nás dějí, řídí zákony
FAKT - jednou mi kamarád řekl, že nejsem normální, když jen tak odjedu do džungle a nechávám vše za sebou
FAKT - málokdo viděl atom a přesto existuje – A to nemluvím o fotonech a dalších „neviditelnostech“. Takže pokud se svět řídí zákony, je v této době téma virus nějaká náhoda? Je vůbec cokoli JEN náhoda? FAKT - Podívejme se kolem sebe. Všechna stvoření kolem nás, včetně atmosféry, si oddychla.
FAKT Lidstvo je pro Zemi přítěží. Lehce přežije i bez nás, my bez ní nikoli.
A to od dob osídlení Ameriky, vyhnání Indiánů, pošlapávání práv na život, mrzačení živočichů, vypalování pralesů, od dob kolonizátorů, křižáckých výprav a jiných „odůvodněných“ zvěrstev.
Vše ve jménu Peněz, Byznysu a Zisku.
Ale co hudba a člověk. Násilí, vraždy, které jsme dopustili, proti kráse, kterou jsme umožnili.
Třeba Annapurna a Smetanova Vltava. Symfonie v symfonii.
Co nás přiměje se zastavit. Co nás přiková k Moně Líze tak, že nejsme schopni dýchat. Co vedlo Leonardovu ruku? Co nás srazí na kolena, když zpívá Pavarotti, Verdiho hudba, Mozart, Beethoven… Jsme s nimi spojeni skrze emoci - NE penězi.
V dnešní době vše, co nenese zisk je v očích mocných naivní a hloupé. Každý, kdo se neprosazuje je považován za slabocha. Arogance a moc peněz.
Je tak svůdné mít kontrolu a diktovat.
Máme nejvyvinutější nervovou soustavu a nejsme schopni rozpoznat, že přijde bouřka, umí to i obyčejná moucha. Takže někde je chyba.
Kdo má teď kontrolu nad lidským životem? Kdo diktuje pravidla? Kdo řídí ekonomiku? Virus?
Chce to odvahu a sílu nebýt „normální“. Nepodlehnout davu, nepodlehnout vnucovanému směru myšlení a trvat na svém pozorování světa. Na to nemusí být nikdo jaderný fyzik.Spojení „JSEM ČLOVĚK“ naplňme respektem k tomu softwaru, který je nám dán, s respektem ke každému stvoření, které není naším dílem, nemáme právo ho ničit. Neříkat stromům DŘEVO, protože dýcháme to, co oni vydechují, vážit si VODY, díky které žijem, bez hmyzu, brouků, včel bychom nepřežili rok.
Najděme v sobě odvahu a sílu nepodlehnout svodům a zkouškám charakteru, které diktuje vulgární a bezzásadová elita.

Písně

Už nemusím
Nic, co mě nutí plýtvat mými dary nemusím
Nemusím, nic, co mi brání zpívat
Nemusím.
I kdyby vzplanul čas
A nemoh dál a shořel svět a skončil řádKdo vidí dál
kdo měl tu sílu pohnout duší darem svědomí
a uměl dát
všem křídlům co nás chrání vědomí
že ruka má i růže list je boží chrám, z nichž stačí číst
nevím kde je síla větru, který zdroj je blíže světlu, co mám dělat po setmění, když se hvězdy v pramen změní,
nevím dál, kdo způsobil, že Arturus, král, probudil, ten pocit můj,
že chrabrost v něm je utkaná z mých vlastních těl.Kéž pochopím,
Že není důvod ztrácet sílu věčným rouháním
Že slunce svit i závan větru může způsobitŽe neplýtvám už myšlenkou na lepší svět, kéž pochopím.Majestát a moudrost prohry, vždy mě nutí létat s orly,
padat, růst i vidět zázrak v křídlech včel i malý náznak
kouzla v tom, co běžně mám tu nadosah a nevnímám
těch křídel šum
co zní jen v nás .

Ukolébavka pro Zairu

Pejsek už ti dává pac
Vítr v lese ztišil hlas
Zlátnou křídla motýlkům
Všechno už jde spátMráčky tmavnou už je čas
Měsíc slunce střídá zas
Spinkej broučku nech už dalším dnům
vládnout zázrakůmZavři očka krásná ať
Ptáčci můžou odletět
Posypat stříbrem hvězd
křídla andělům

• Koně vrané

Až v dálce spatřím cválat koně vrané
A večer spláchnu vínem vše, co zrak mi kalí
Nechám těch prázdných slov ať vím, co mi je dané
Mám prázdnou dlaň tam své starosti sbalímNež půjdu k ránu spát možná se ztratí
Všechen ten kouř, co odnes strach i řeči plané
Přestanu klít a najdu víc, než se platí
Za minut pár co nám jsou shůry danéPod tou tíhou dnů zůstanu němá
Co ve snech schová noc, to ve dne bolí
Když tím pláčem projdu do tmy zahalená
V objetí nás slabost neskolí

• Karlův most

Až uslyšíš ty zvony znít co dávno zněli králům
Jak proudí voda Vltavou a smývá barvu chrámům
V těch klenbách mostů ohnutých vír ty tóny schoval
A Císař k nám je přenes
Sám zná už barvu nebesA tenkrát s hlavou skloněnou, když sám před Bohem poklek
Se hádal s vlastní ozvěnou, proč pýcha střídá nevděk
Těm moudrým moc je dána jim ke cti zachována.
Tam na té cestě kamenné, kudy dnes proudí davy
Sochy celá staletí kloní hlavy.Až uslyšíš ty zvony znít, znám most se jménem krále
Co chrání nás od prokletí a chránit bude dále
Tím kouzlem dýchá stále
V těch kamenech, když nasloucháš, jsou slyšet písně kejklířů
Žal pocestných i otisk bot se zbytky barev malířů
Tvrdou hrou, zdá se
Je žít, jak má seAž uslyšíš ty zvony znít, čas vzlétne z korun stromů
A v sochách duch se probudí, že král se vrátil domů
V té chvíli zvony oněmí, žasnou i lidé prostí
Majestát hudby promění svět požitků v zem ctností.
Když sáhneš do strunII: Viďte viďte, tóny hudby slyšte, zpívej tancuj líbej kapky deště vnímej
Hlaď i kouzli silou pláče vzdej se všech svých pout a zase znovu dýchej :II

VZPOMÍNKY

• Memories Youtube

SMÍCH i STRACH

MÝ ČERNÝ JÁ

ŠTAFETA

Mediace

Co je mediace
Jak funguje
Proč a kdy mediaci